Hudebně poetické pásmo přenese posluchače do Paříže pouličních zpěváků, koncertních kaváren a kabaretů 30.let 20.století a odtud pak postupně přes 50.léta „velkého šansonu“ (Charles Aznavour, Gilbert Bécaud, Yves Montand …) do 70.let protestujících (Léo Ferré, Nino Ferret, Jean Ferrat) a jazzových (Claude Nougaro) šansoniérů až do současnosti. Průvodní slovo i poezie o Paříži je v češtině (na požádání i ve francouzštině), šansony jsou zpívány jak ve francouzském originálech, tak i z menší části v českých básnických překladech.